Příběh – nejen o Vánocích

Chtěla bych vám napsat můj příběh, který se odehrál tak, že syn, necelý pul rok po povinné vakcíně, onemocněl.

Je to x let co jsem byla poprvé rozvedena a měla tenkrát dva malé syny. Ve 21 letech jsem zůstala sama. Měla jsem občas přítele, přece ty roky nezahodím a nakonec, od své puberty jsem si přála dvojčátka! Ale nevětší má touha byla, mít holku – dcerku a osud mi po 10 letech mé přání splnil…

Byli to tak krasní uzlíčci… Já bydlela sama, tatínek dětí se na nás vykašlal – ale to je jiný příběh.

…

Děti – dvojčata šli na povinné očkování. Holka to zvádla a syn posupně onemocněl, nejdřív epilepsií, potom STMR a pak ADHD a vše šlo pomaly, enuresa, porucha chovaní, porucha učení… Skoro rok jsme strávili po nemocnicích. Byl to náš nejhorší rok.

…

Nejednou jsem brečela, tenkrát synovi bylo 6 let. Byly to kruté dny. Dnes kluk má 13 let, měsíčně má 230 léku, nikdy nebude mít normální život, chodí do speciální školy, neumí číst, psát, počítat, občas má plínky. Je to někdy těžký boj, jindy je hodný.

…

V té době, když byly dvojčata malé, se mě po roce narodila ještě jedna holčička a dnes ji je 11 let. A tak je někdy i ten můj život, nejen těžší, ale taky zvláštní.

Roky letěli. Když bylo dvojčatům 10 let, narodil se jim bráška, dnes mu je 3,5 roku. Je to všech mazel. Děti se všichni mají rádi, i přes nemoc Jardy.

…

Před roken jsem si vzala fajn muže, který celou dobu stál při mě, když Jarda onemocněl. Nejmladšího syna máme spolu a jsme spolu celkem 6 let. Prožili jsme spolu vše, co patří k životu, někdy i pády. I to, že jednou na Vánoce mě taky nic sám on nekoupil, taky jsem je obrečela. Odpustila jsem a nezapoměla jsem. Vím, že jsem velká holka, ale bylo mě z toho smutno, ten jeden rok.

…

Dnes čekám své 7 dítě a vím že očkovat nebudu, protože nejen, že to poznamelalo syna a mě hodně i psychicky, ale Jardy dvojče- dcera, má po povinném očkování pásový opar, kterého se nikdy nezbaví a nejmladší má ekzem…

…

Snad se vám příběh líbí a i když byl s Vánocemi a tématikou hodně zváštní, snad mě někdo pochopíte a neodsoudíte, že mám více dětí… Jsem srdíčková maminka, všechny své děti miluji a nikdy bych se svých děti nevzdala. Děti jsou nejen krása, ale i starosti, ale dnes jsme na to dva…

Zuzana Š.

…

Zažili ste aj Vy príbeh, o ktorý sa chcete podeliť? Napíšte mi: marta.kluchova@gmail.com

…

MOHLO BY VÁS TIEŽ ZAUJÍMAŤ

Tlačená kniha:

DENNÍK OPATROVATEĽKY – cesta do hlbín opatrovateľskej duše

Pravdivý príbeh slovenskej opatrovateľky v Rakúsku

Knihu si môžete zakúpiť na TEJTO STRÁNKE (klik)

Viac info o knihe nájdete TU

Marta Kluchova

Som virtuálna asistentka a opatrovateľka v domácom prostredí. Milujem moju rodina a malého synka, ktorého som dostala do daru v pokročilom veku. Niekoľko rokov som pracovala ako opatrovateľka seniorov v Nemecku a Rakúsku a preto dôverne poznám starosti aj radosti turnusových opatrovateliek. Mám rada cestovanie, knihy, písanie... Som zberateľka príbehov - hlavne opatrovateľských. Nemám rada stereotyp, zmena je pre mňa život, prijímam výzvy na vzdory strachu a som vďačná za každý nový deň. Som autorkou eBooku SOM OPATROVATEĽKA- Dva životy jednej ženy a eBooku MôJ DVOJITÝ ŽIVOT OPATROVATEĽKY , a tiež knihy DENNÍK OPATROVATEĽKY . Baví ma inšpirovať ľudí k tomu, aby sa nebáli prekračovať vlastné hranice. Viac o mne sa dozviete tu >>

Kniha:

DENNÍK OPATROVATEĽKY

Cestujete do zahraničia, ostávate na turnusy a pracujete 24 hodín denne? Máte pocit, že vaša práca je psychicky náročná a vyčerpávajúca? Cítite sa unavená a obávate sa budúcnosti?

ROZUMIEM VÁM!

Aj ja som Opatrovateľka.

Aj mne býva smutno za rodinou, deťmi, priateľmi. Aj ja občas plačem v noci do vankúša.

Som žena ako vy. Na Slovensku mama, v Rakúsku opatrovateľka, žijúca cudzí život.

V tejto knihe nájdete mnohé opatrovateľské zážitky, myšlienky, smútky aj radosti. Nazrite do knihy a ja vám sľubujem, že so mnou budete plakať aj sa smiať a že sa v nej mnohé nájdete.